Sledujte nás:

Datum registrace: 25. 02. 2014

Jak si nahrát profilovou fotku?

PetraPo

Sebekoučink

Zahájení: 02.01.2019
Ukončení: 27.03.2019
Cíl: Zhubnout

42 %
0 kg 6 kg

Již zhubnuto: 2.5 kg

Váš cyklus již skončil. Před archivací si zkontrolujte vyplnění cílové váhy, zpětně doplňte chybějící data. Cyklus bude automaticky archivován dne 30.03.2019. Pokud chcete ihned pokračovat s novým cyklem, archivujte stávající cyklus tlačítkem Prodloužit.

Získané body

Tento měsíc: 140
Celkem: 9015
Zobrazit více

 

?

Jak sbírat body

Počítadlo pohybu

Můj pohyb
Chůze: 0 km
Kolo: 0 km
Cvičení: 0 h 0 min
 
Všichni uživatelé
Chůze: 95079.98 km
Kolo: 51412.41 km
Cvičení: 4327 h 47 min

Přátelé

Stob skupiny

 

?

Jak se připojit ke skupině

PetraPo

Jak psát blog?

Upozornění: Jedná se o blog uživatele STOBklubu, který neprochází kontrolou a nemusí splňovat zásady STOBu.

Humorníček 2016 - březen

14. 03. 2016

Dvě příhody z víkendu by sice ještě patřily do Humorníčku z února, ale to vůbec nevadí, píšu je až do března smiley

Ten dědek opelichanej je o generaci mladší a ještě si troufá smiley

      O víkendu jsme slavili pratetiny neuvěřitelné 97 narozeniny smileyZorganizovali jsme „holky a kluky“ ze Sokola (o generaci mladší než je prateta), zamluvili jsme salonek v restauračce a tetu tam dovezli. Pravda je, že jsme tam byli nejmladší, ale nám to ani nevadilo smileyTolik životního optimismu, který „holky a kluci“ v sobě měli, by možná bylo těžké hledat i u o 2 nebo o 3 generaci mladšíchsmiley

                Teta šla v jednu chvíli tam, kam i král chodí pěšky a když se vrátila, tak pronesla:“Představte si, v lokále mě zastavil takovej dědek opelichanej a zval mě na rum!“ Brácha povídá:“Teto, to byla výzva, měla ses nechat!“ A prateta povídá:“Prosím tě, co bych s ním dělala? Vždyť já a jeho máma jsme byli spolužačky a on je takovej plesniva!“

                No, řval smíchy celý salonek smiley Jen by mě zajímalo, jestli ten „dědek oplichanej“ věděl, jak starou dámu na ten rum zve smiley

A jedno životní moudro

     Seděla jsem u pratety na kafíčku a ona najednou zničehonic povídá:“Tak jak ti dupou králící?“ Myslela tím samozřejmě – „co ty, je někdo na obzoru?“. Tak jsem ji odpověděla:“Když já to asi s chlapama neumím, teto. Nic.“ A ona: “Ale to není pravda, to že jsi rozvedená, ještě neznamená, že někdo nemůže přijít“. Vložil se do toho synátor a povídá:“Jenomže to by máma musela dělat bezmocnou, takhle všichni kolem ní mají strach, že je převálcuje“.

    A teta povídá:“A má recht! Já to taky neuměla, rozvedli jsme se s bývalým manželem 3 roky po svatbě když jiný udělal dítě. Myslela jsem, že se mi tenkrát zboří svět, musela jsem se přestěhovat, protože rozvod tenkrát nerozdýchali ani naši, kteří to věděli, celá vesnice mě odsoudila a vidíš – já jsem tady a on, ta jeho nová a i to dítě už dávno prděj do hlíny!“

      Tak jen doufám, že mi ty geny tam nahoře namíchali správně a že se dožiju tetina věku v takový čilosti a svěžesti smiley

A trochu z jiného soudku:

Veverka má boty pod stromem!

     Napadlo. A ve středních Čechách dost. Stáli jsme s vlakem dnes ráno „na mezi“ uprostřed lesa. Naproti seděl klučina s maminkou a díval se z okna. Pak najednou vykřikl:“Mami, podívej, támhle je zajíc!“. Já i maminka jsme se podívaly z okna a maminka povídá:“Honzo, to není zajíc, to je veverka!“. Kluk se znova podíval z okna, kde mezi stromy opravdu poskakovala veverka a pak povídá:“Hm, asi si jde udělat klouzačku! Nebo jí zebou packy a hledá boty!“.

     Maminka povídá:“Honzo, veverky boty nenosí!“. A kluk jí s dětskou logikou odpověděl:“Jak ty to prosím tě můžeš vědět. Veverka pořád skáče po stromech, takže jí nevidíš. A hnízdo má uvnitř. A tak musí mít boty dole, protože do toho hnízda by se jí nevešly! A teď jí zapadaly sněhem!“

Když je predátor za sklem

Máme krysáka Alberta. Je to krysa akáciová, původem z jižní Ameriky, takže by se mohlo říct, že naše obyčejná česká kočka mu nic neříká.

     Včera jsem vařila večeři. Albert byl vypuštěn z klece, pobíhal barákem, klouzal se, pral se s darovaným ořechem, prostě dělal to, co běžně dělá, když může být tzv. „na volno“. A pak začal zlobit. Nejdřív si lehl synátorovi do bačkor, takže ho Kuba málem zašlápl, pak po zácloně vyběhl na kuchyňskou linku, pobíhal po ní a když jsem ho zachránila od upálení od hořáku plynu, tak už jsem se naštvala a říkám mu: „Alberte, nech toho, lehni si támhle na topení nebo ti ukrájím tlapičky a bude pokoj“.

     Albert se na mě podíval, pak poodběhl k tomu noži, pak zase zpátky, tak jsem ho vzala a dala na zem. Tam si ho přebral Kuba, vzal ho do náručí, začal ho drbat a pak mu povídá:“Alberte, podívej se z okna, za oknem je predátor“. Byl tam místní obecní kocour, který v tuhle dobu pobíhá mezi zahrádkami a když viděl, že se u nás v kuchyni svítí, tak si lehl na podestu a čekal, že mu něco přihodíme do žaludku.

      Pak Kuba Alberta položil na topení, kde má takový improvizovaný pelíšek a nastalo divadlo. Albert se natáhl, pak si stoupnul na zadní a tlapičkama se opřel o sklo. Kocour venku zpozorněl, okamžitě se postavil na všechny čtyři a začal vyskakovat a dorážet na parapet. A Albert, který zcela jiště věděl, že ho od kocoura dělí právě to sklo, si lehnul do pelíšku na záda a vykrucoval se tam jako kdyby chtěl tomu kocourovi říct:“Tak pojď, nabij si čumák, já počkám“. Kocour se venku mohl zbláznit.

     Kuba to viděl a povídá Albertovi:“Tak Alberte, jestli budeš tady v kuchyni ještě zlobit, tak otevřu ty dveře a staneš se potravou“. Nevím, jestli tomu Albert rozuměl, ale fakt je, že od tý doby Albert poslušně ležel v pelíšku na topení, louskal ořech a ani se nehnul. smiley

Když se peče „s přítelem na telefonu“

     O víkendu jsem nebyla doma. Odjela jsem v pátek na dlouho plánovanou návštěvu kámošky, kterou jsem neviděla skoro rok. A tak když jsem se v neděli večer vracela, přemýšlela jsem, co bude k večeři… Už při otevření dveří do domu mě plácla přes nos vůně pečeného masa. Synátor seběhl domů a na můj dotaz, co to voní, mi odpověděl: „Pečený libový bůček“.

      No, abych pravdu řekla, trochu mě to překvapilo, protože Kuba je přítel mikrovlné trouby a rychlovek typu vařené těstoviny s nějakou omáčkou, troubu používá maximálně na to, aby si nasypal hranolky na plech a nechal je udělat a tak jsem se ho zeptala:“Ty jsi pekl sám bůček?“ A Kuba bezelstně odpověděl:“Jo, s dědou“. Trochu jsem začala pátrat v paměti, že jsem asi prošvihla ohlášenou návštěvu dědy a tak jsem se Kuby zeptala:“On přijel děda?“. Kuba mi odpověděl.“Ne, proč? Já to s ním pekl po telefonu“.

    A pak mi vysvětlil, jak to probíhalo. Když šel do města nakupovat, v masně zrovna vykládali na pult bůčky. Kuba na pečený bůček dostal příšernou chuť a tak jeden právě vyložený koupil a přinesl domů. Pak doma nejdřív prolistoval kuchařky, které ho napadly a protože ho žádná neuspokojila podrobným popisem jak péct bůček, tak zavolal dědovi. Táta se po smrti mojí mámy naučil velmi dobře vařit a tak dospělému vnoučkovi radil po telefonu smileyNevím, kolik peněz spolu protelefonovali, ale zdařilo se smiley

    Když jsem pak s tátou mluvila já, tak se jen táta zeptal: “Nevyhořeli jste?“ A pak ještě klidně dodal:“A já si myslel, že to Kuba peče pro nějakou slečnu a on to pekl pro sebe, protože je mlsnej! No jo, už máš doma zkrátka chlapa se vším všudy“.

    A propó, nekamenujte mě, ten bůček jsem si k večeři s chlebem a kyselou okurkou dala taky – byl luxusní smiley

 

Hodnocení (13 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

14. 03. 2016 10:42
To jsou pěkný historky :-) a ten bůček sis dát musela, to je jasný D Určitě byl luxusní
14. 03. 2016 10:31
Ve stejné situaci bych si dala taky :-)
04. 03. 2016 22:19
:-D
03. 03. 2016 15:27
Tak tohle seznámení Alberta s kocourem by bylo fajn vidět. Pobavilo mně to.
03. 03. 2016 14:01
Moc hezké čtení ,-), díky
03. 03. 2016 13:58
Hezký příběh :-) Věřím, že nám naše zvířátka opravdu rozumí :-)
03. 03. 2016 13:37
Pěkně se četlo:)))
03. 03. 2016 10:45
:-D
03. 03. 2016 09:40
Albert mě dostal! :-)
03. 03. 2016 09:21
Moc hezké, nastartovalo mě to do práce.
03. 03. 2016 09:00
Hned budu mít den veselejší:-):-).Jo a pratetě,jen to nejlepší.....
03. 03. 2016 08:59
Jo, jo, zvířátka umí věci a ví své :-))
01. 03. 2016 16:29
Krásný počteníčko.
01. 03. 2016 13:04
Pěknééé.. Moc jsem se pobavila. :-) Ta prateta je chodící moudrost. Taky bych ji brala. :-)
01. 03. 2016 12:53
Mám pusu od ucha k uchu :-D Díky
01. 03. 2016 10:35
Jéé, takovou pratetu bych taky brala :-)
01. 03. 2016 10:29
Díky za další hezké povídání :-) Prateta je super! :-)
01. 03. 2016 09:44
jo dětská představivost nezná mezí :-) moc hezké povídání
01. 03. 2016 09:01
Pekné ctení, hned mi zvedlo náladu. A teta je super:-))
01. 03. 2016 08:55
Moc hezké čtení. A mimochodem, máš skvělou pratetu a jak je vidno, tak geny se dědí :-))

Aktuality

Kvíz o ceny

Soutěž o produkty Wasa byla ukončena.
Gratulujeme výhercům: rosste, Ratuska, karkkrk

Ankety

Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?

Naši partneři